Luk 17 | CzeCSP | STEP | Ježíš řekl svým učedníkům: „Není možné, aby nepřišla pohoršení, běda však tomu , skrze koho přicházejí.

Luke 17

O pohoršení, o víře, o službě

1 Ježíš řekl svým učedníkům: „Není možné, aby nepřišla pohoršení, ^{▼▼n.: svody (ke hříchu); Mt 18,7; Ř 16,17; 1J 2,10; Zj 2,14} běda však tomu, skrze koho přicházejí. 2 Pro ^{▼▼//Mt 18,6} toho by bylo lépe, kdyby mu přivázali na krk mlýnský kámen a uvrhli ho do moře, než aby pohoršil ^{▼▼n.: svedl (k hříchu)} jednoho z těchto maličkých. ^{▼▼1K 8,12} 3 Mějte se na pozoru.

Zhřeší–li ^{▼▼//Mt 18,15} tvůj bratr, pokárej ho, a ⌈uzná–li svou vinu⌉, ^{▼▼tzn. uznání viny s rozhodnutím změnit svůj postoj (ř.: učinit pokání)} odpusť mu. 4 A zhřeší–li proti tobě sedmkrát ^{▼▼Mt 18,22} za den a sedmkrát se k tobě obrátí se slovy: 'Uznávám svou vinu, odpusť mi', odpustíš mu.“

5 Apoštolové ^▼▼6,13! řekli Pánu: „Přidej nám víry!“ 6 Pán řekl: „Kdybyste měli víru jako zrno hořčice, řekli byste této ^{▼▼hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]}moruši: 'Vykořeň se a přesaď se do moře', a poslechla by vás.“

7 „Kdo z vás, kdo má otroka, který oře nebo pase stádo, mu řekne, když se vrátí z pole: 'Pojď hned a ulehni ^{▼▼11,37; 12,37} ke stolu'? 8 Neřekne mu spíše: 'Připrav něco k jídlu, opaš se a obsluhuj mne, dokud se nenajím a nenapiji; pak budeš jíst a pít ty'? 9 Děkuje snad tomu otroku, že udělal, co [mu] bylo přikázáno? [Nemyslím.] 10 Tak i vy, když uděláte všechno, co vám bylo přikázáno, řekněte: 'Jsme nehodní ^{▼▼Mt 25,30† (neužiteční); zde: nehodni zvláštní chvály / odměny; srv. Tt 3,14p; Fm 1,11} otroci; ^{▼▼2,29; Jr 7,25p; Mt 6,24; 20,27; Sk 4,29; 20,19; Ř 1,1!; 6,16.22; Zj 1,1} udělali jsme, co jsme byli povinni udělat.'“

Deset malomocných

A stalo se, když byl na cestě do Jeruzaléma, ^▼▼9,51 že procházel Samařskem a Galileou. 12 Když vcházel do jedné vesnice, setkalo se s ním deset malomocných ^{▼▼5,12; Lv 13,45nn} mužů, kteří zůstali stát opodál 13 a hlasitě zvolali: ^{▼▼ř.: pozvedli hlas a říkali} „Ježíši, Mistře, ^▼▼8,24p smiluj ^{▼▼16,24; 18,38; Mt 9,27!} se nad námi!“ 14 Když je uviděl, řekl jim: „Jděte a ukažte se kněžím.“ ^▼▼5,14 A stalo se, když odcházeli, že byli očištěni. 15 Jeden z nich, když uviděl, že je uzdraven, se vrátil a velikým hlasem oslavoval ^▼▼5,25 Boha; 16 padl ^▼▼5,8 na tvář k jeho nohám ^▼▼8,41 a děkoval ^{▼▼[jediný uzdravený, o němž je výslovně napsáno, že Ježíši děkoval]} mu. A byl to Samařan. ^▼▼9,52 17 Ježíš na to řekl: „Nebylo jich očištěno deset? Kde je těch devět? 18 Nikdo z nich se nenašel, aby se vrátil a vzdal chválu ^{▼▼J 9,24} Bohu, kromě tohoto cizince?“ 19 A řekl mu: „Vstaň a jdi, tvá víra ^{▼▼7,50; 18,42} tě zachránila.“

Den Syna člověka

Když se ho farizeové otázali, kdy ^{▼▼19,11; Sk 1,6} přijde ^{▼▼ř.: přichází} Boží království, odpověděl jim: „Boží království nepřichází ⌈tak, abyste ho mohli pozorovat⌉; ^{▼▼ř.: s pozorováním} 21 ani neřeknou: 'Hle, je tu' nebo 'je tam'. Neboť hle, Boží království je mezi ^{▼▼ř. entos zn. uvnitř / v mezích (něčeho) ve jmenném smyslu — obsah / vnitřek / nitro — v Mt 23,26†; Ž 39,4; 103,1; Iz 16,11; (srv. h. bqerev — např. Ex 33,3p; Dt 6,15; 31,17; Sf 3,15.17)} vámi.“ 22 Učedníkům řekl: „Přijdou dny, ^▼▼5,35 kdy zatoužíte spatřit aspoň jeden ze dnů Syna člověka, ale nespatříte. 23 A budou vám říkat: 'Hle, zde je' nebo 'hle, tam!' ^▼▼21,8 Nechoďte ^{▼▼ř.: Neodejděte} a neběhejte za nimi. 24 Neboť jako blýskající se blesk ^{▼▼Mt 24,27} září z jedné končiny pod nebem do druhé končiny pod nebem, tak bude Syn člověka [ve svém dni]. 25 Napřed však musí mnoho vytrpět ^▼▼9,22 a být tímto pokolením zavržen. ^{▼▼ř. slovo zn. uvážené zavržení po předchozím prozkoumání; Mk 8,31} 26 A jak bylo za dnů Noé, ^{▼▼Mt 24,37nn; 1Pt 3,19n; 2Pt 2,5} tak bude i za dnů Syna člověka: 27 jedli, pili, ^▼▼12,19 ženili se a vdávaly až do dne, kdy Noé vešel do korábu a přišla potopa a zahubila všechny. 28 Podobně bylo za dnů Lota: ^{▼▼Gn 13,13} jedli, pili, kupovali, prodávali, sázeli a stavěli, 29 avšak toho dne, kdy Lot vyšel ze Sodomy, ^{▼▼19,16—25} pršel z nebe oheň se sírou ^{▼▼Dt 29,22; Zj 9,18} a zahubil všechny. 30 Právě tak to bude toho dne, kdy se zjeví ^{▼▼1K 1,7; 2Te 1,7; 1J 2,28} Syn člověka. 31 Kdo ^{▼▼Mt 24,17}bude v onen den na střeše a své věci bude mít v domě, ať nesestupuje, aby si je vzal; a podobně kdo bude na poli, ať se nevrací zpět. 32 Pamatujte ^{▼▼J 15,20; 2Tm 2,8!} na Lotovu ženu. ^{▼▼Gn 19,26} 33 Kdo ^▼▼9,24n by usiloval svoji duši zachovat, ^{▼▼var.: zachránit} ztratí ji, kdo však by ji ztratil, zachová ji k životu. 34 Pravím vám, že té noci budou dva na jednom lůžku, jeden bude vzat, a druhý zanechán. 35 Dvě ^{▼▼//Mt 24,40n} budou spolu mlít, jedna bude vzata, a druhá zanechána. 36 [Dva budou na poli, jeden bude vzat, a druhý zanechán.]“ 37 Řekli mu: „Kde to bude, Pane?“ ^▼▼5,8! On jim řekl: „Kde je tělo, tam se shromáždí i supi. ^{▼▼n.: orli; Mt 24,28}“